V dřívějších dobách bývalo kadeřnické povolání především snem malých holčiček, které si na kadeřnice často s chutí hrály. Jak šel čas a měnily se společenské kulisy, dostalo se povolání kadeřníka daleko prestižnějšího postavení než dříve. Lidem dnes mnohem víc záleží na tom, jak vypadají, chtějí si dlouho udržet mladistvý vzhled, přikládají velký význam dojmu, kterým zapůsobí a kosmetická péče včetně péče o vlasy se stala samozřejmou součástí image. S významem profesí spojených s kosmetikou rostou i nároky na ně. Řada z nich se stala vyloženě tvůrčí činností, uměleckým směrem, poskytujícím člověku zhmotnění představy, kterou o sobě má nebo mít chce. Mistr kadeřnický má dnes stejně blízko k výtvarnému umění jako k poctivému řemeslu. Návštěva dobrého kosmetického a kadeřnického salonu je dnes krom jiného také setkáním s estetikou.
Základem je samozřejmě to poctivé řemeslo. Na počátku tedy stojí člověk, vybavený ve škole znalostmi o všech základních činnostech oboru: mytí, stříhání a foukání vlasů, prodlužování, žehlení, kulmování, krepování, melírování, zhušťování vlasů, barvení i odbarvování, ondulace, trvalá ondulace a regenerace vlasů, masáže hlavy i holení. Kadeřník musí umět zručně zacházet s nůžkami, břitvou, holicím strojkem i fénem, musí mít představu o chemickém složení barev a jiných přípravků a o jejich působení na pokožku a vlasový porost. Musí umět komunikovat a vyjít se ženami, muži i dětmi. Každá kadeřnice je tak trochu psycholožkou.
Pracovní den v kadeřnictví trvá 8-12 hodin. Strávit celou tuto dobu na nohou, v místnosti, kde se pracuje s chemií, kde jsou věčně zapnuté fény a s nůžkami v rukou nezvládne každý. V tomto prostředí začátečník uplatňuje svoje znalosti v praxi, tady prohlubuje a doplňuje své dovednosti. Pokud roste mezi zkušenými profesionály, může se stát skutečným mistrem. Jestliže ke své lásce k této náročné profesi má navrch ještě talent, má všechny předpoklady stanout na vrcholu. Ale ani sebevětší talent nestačí, pokud by se dále nevzdělával, neseznamoval se s novinkami řemesla a novými trendy. Kadeřník na sobě musí neustále pracovat. A jestliže můžeme oprávněně tvrdit, že kadeřnický obor se stále posunuje k vyšší dokonalosti, profesionalitě a kreativitě, je to právě tím, že mistři kadeřnického řemesla se nikdy nepřestávají učit. Protože i přese všechen technický pokrok a zdokonalování přípravků a pomůcek je právě člověk s nůžkami tím, kdo zůstává nenahraditelným. Jeho ochotu sdílet novinky a učit se nemůže nahradit ani talent.
V kadeřnické profesi panuje obrovská konkurence. Kadeřnických salonů je veliké množství. Dalo by se bezmála říci, že v každém větším městě jsou v jedné ulici tři kadeřnictví. Jaká je však jejich úroveň? Vždyť kadeřníkem se může stát nejenom absolvent dobrého učiliště, ale i ten, kdo prošel tříměsíčním rekvalifikačním kurzem…
Poptávek po kadeřnících je rovněž obrovské množství. Háček je v tom, že všichni zaměstnavatelé chtějí po adeptech to, čeho si cení nejvíc: praxi. A v tom je zakopaný pes.
Velké, zavedené salony chtějí skutečné profesionály. Ti jsou velmi žádaní. Profesionálů nejvyšší kategorie, se znalostmi v oblasti inovativních střihů a technologií úpravy vlasů je však katastrofální nedostatek. Zkušení mistři, specialisté s odpovídajícím vzděláním představují žalostnou menšinu celkového počtu kadeřníků. A právě takové, kreativní a ovládající tajemství vytváření dokonalých a neokoukaných účesů i aktuální novinky na poli soudobých technologií, hledají majitelé salonů. Žádáni jsou specialisté, v jejichž repertoáru nejsou pouze standardní střihy, ale také střihy avantgardní, teenagerovské a večerní, střih horkými nůžkami, svatební účesy, spektrální barvení a samozřejmě všechny druhy ondulace. Jenomže co si mají v takové situaci počít mladý adept či adeptka kadeřnického umění?
Řešením může být otevření vlastního salonu. To si ovšem žádá nemalé investice. Výuční list, živnostenský list, záruka zkušeného kadeřníka, oběhání administrativy a peníze investované do úpravy nějaké menší místnosti jsou však jenom začátek. Následovat bude klopotné období tvrdé a trpělivé práce, hledání něčeho nového, neotřelé nabídky a novátorského pojetí, budování atmosféry podniku, i když jde zatím jen o minisalonek, vytváření zárodků první klientely, zakládání dobré pověsti, navazování kontaktů, reklama… Přičemž řemeslo samo ještě nestačí, tu největší výzvu někdy představuje právě spojení obchodní stránky podnikání s vedením salonu, s udržením patřičné úrovně kreativity a neustálým posunem vpřed. Jenom tak je možné stát se pro začátek alespoň z těch tří kadeřnictví v jedné ulici tím nejlepším. Což vůbec není k zahození.
