Podnikání na poli krásy a stylu je poněkud rozporuplné. Na jedné straně mívá velmi slibné parametry. Zároveň však trh beauty and style odvážné jednotlivce připravené porvat se o úspěch stále staví před problémy.
Na trhu salonů krásy lze stejně jako na každém jiném trhu pozorovat vzestupný trend těchto zařízení. Pro přehlednost bychom si je mohli rozdělit třeba na třídy economy, střední a premium.
Pokud jsou k dispozici finanční prostředky, není otevření salonu problém. Na internetu se dá najít spousta hotových byznys plánů rozvedených do dosti podrobného rozpisu výdajů, se kterými je při tom třeba počítat. Pokud si chce člověk otevřít salon jako franšízu, je vlastně všechno už předem připraveno tak říkajíc na klíč. A pokud najde šikovné místo, najme si dobré odborníky a bude také sám pracovat, dosáhne brzy relativní rentability, takže nebude muset živořit.
Ovšem vlastní studio je něco jiného než obyčejný salon. Studiem se rozumí určitý autorský projekt, neoddělitelně spojený se jménem majitele, jeho viděním, jeho koncepcí a jeho zvláštní specializací. Jestliže se mu podaří studio rozjet, pak jeho zisky i nemateriální uspokojení z práce vysoce překonávají typové salony třeba i střední třídy nebo třídy premium.
Jenomže otevřít si studio střední třídy nebo třídy premium – a na mysli máme právě autorské studio, nikoli řadový salon, je daleko složitější.
K získání prvopočáteční klientely je zapotřebí kvalifikace. V případě drsného cenového dampingu, pojímání práce jako osobní služby a existence alespoň minimálního zárodku klientely může k jejímu nárůstu jistě stačit i systém jedna paní povídala spojený s řečmi o zlatých rukou.
Nicméně má-li být cílem právě autorsky pojaté studio, pak bez značného objemu certifikovaných znalostí podepřených praxí to zkrátka nepůjde. Nesporně to vyžaduje dost sil, času i financí. A i když pak projekt vlastního studia dosáhne úspěchu, mistr s celou kolekcí seriózních diplomů bez práce nikdy nebude.
Pak tu máme soutěže. Účast v soutěžích je relativně dostupná. Přičemž zdařilá vystoupení okamžitě zajišťují zájem tisku i kontakty. Nikdo samozřejmě nepopírá, že účast v soutěži s sebou nese výdaje a nervy. Účast sama o sobě už je zkouškou výdrže a přidáme-li k tomu hodnocení porotců, odborníků i laiků, vymezený čas a vysoké nároky, představuje účast skutečně obrovský stres. Přesto se bez této stresové zkoušky nedá při postupu do nejvyšší ligy obejít. Důležité je však uvědomit si jednu věc: nemá smysl usilovat o účast v každé soutěži. Pokud si působení svého studia představujete například v oblasti street fashion, je třeba zajímat se o účast v soutěžích tohoto zaměření. O nedostatku soutěží se určitě nedá mluvit. A pokud snad prohrajete, nemusíte ztrácet náladu. V každém případě je to zkušenost sice draze placená, ale velice užitečná.
